Historie obce Martínkov

Obec Martínkov, malebná, středně velká vesnice se nachází 9 km severozápadně od Moravských Budějovic. Obec má polohu slovanské vesnice, neboť staří Slované zakládali své vesnice tak, aby byly položeny proti východu slunce.

Název obce nebyl vždy jednoznačný, nýbrž se vyvíjel. Původní jméno také nebylo Martinkov, ale Martinice. Pojmenování vsi bylo asi odvozeno od křestního jména Martin, nebo Martínek. Velmi často se objevuje vedle názvu obce přívlastek „Červený". Tento přívlastek získala ves pravděpodobně od červené hlíny v obci a okolí, popřípadě od charakteristického zabarvení střechy tvrze. Název obce se v historických pramenech často měnil. Například v roce 1368 - municionem in Ruffo Martinicz, v roce 1415 Martynkow czerwena, 1421 de Rotmartinitz, 1447 villam Rubeam Martinkow, 1672 Roth Martinkaw, 1872 Martrinkau, 1881 Červený Martinkov a v roce 1924 Martínkov. Není zcela zřejmé, kdy se Martínkov poprvé objevil v dějinách. Existuje několik verzí: mohlo se to stát roku 1260, kdy měl být kostel v Martínkově filiální ke kostelu v Jakubově; v další verzi nacházíme, že Martinice (Martínkov) se poprvé uvádí v roce 1225, kdy byly darovány klášteru v Oslavanech; jedna z variant předpokládá, že Martinkov patřil do budějovické provincie. Moravské Budějovice vstupují do historie roku 1231.


Starý Martinkovský erb

Majitelé vsi se velmi často střídali a Martinkov byl několikrát rozdělen mezi několik feudálů. Vzpomeňme několik majitelů, k nimž patřil Oldřich z Martinkova, Václav z Červených Martinic, Záviš z Martinkova, Fric z Předína, Jan z Leskovce, Martinkovští z Rozseče, Adam Hrubčický z Čechtína, Jiří Klouzal z Rynárce, Vilém z Roupova, Martin Sieghofer ze Sieghartsbergu a další.

Zdejší tvrz se poprvé uvádí v roce 1368. V roce 1409 se o tvrzi píše, že byla pobořena. Nepochybně se tak stalo za domácích válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem. Pro svou strategickou polohu byla krátce nato obnovena, neboť Martinkov měl velký význam i za husitských válek v dějinách Moravy. Došlo zde k tuhým bojům, ale historické prameny nenaznačují, že by byl Martinkov tehdy pokořen. V roce 1650 byl statek Martinkov připojen k panství Lesonice, jehož osudy dále sdílel. Martinkov se tomuto panství „odvděčil" tím, že byl jednou z nejvýbojnějších vsí během nevolnického povstání na Lesonickém panství v roce 1775.


Martinkovská škola
Martínkovská škola

První zmínky o školní výuce jsou z roku 1713. Po několika přestavbách a úpravách školní budovy došlo v roce 1977 v obci ke zrušení školy.


Náves v roce 1940
Náves v roce 1940

Náves v roce 2007
Náves v roce 2007

I po druhé světové válce zůstalo hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel zemědělství. JZD zde bylo založeno v roce 1957, v roce 1959 mělo 156 členů a obdělávalo 556 ha členské zemědělské půdy. Usnesením členské schůze ze dne 14. 3. 1960 se JZD Martínkov sloučilo se sousedním JZD v Jakubově a přijaly nové pojmenování: JZD Nový život. Po roce 1945 zde byla nově postavena prodejna s hostincem a hasičská zbrojnice. V minulých letech došlo také k zásadním úpravám návsi a okolí.


Václav Kosmák
Václav Kosmák

V obci se nachází několik památek. K těm nejvýznamnějším patří farní kostel Nanebevzetí P. Marie, pomník Václavu Kosmákovi, Pomník padlým v I. světové válce, který byl v roce 2006 opraven, pamětní desky Václavu Kosmákovi - kněz spisovatel, Ottu Albertu Tichému - regenschori chrámu sv. Víta v Praze a Josefu Štefanovi - řídícímu učiteli, který byl v roce 1942 umučen nacisty. Za pozornost také stojí rybník Jordán, kde husité křtili své děti.


Martínkov na Komenského mapě  Moravy z roku 1627
Martínkov na Komenského mapě
Moravy z roku 1627

K Martínkovu se váže velmi zajímavé proroctví. Dle pověsti totiž Sibyla předpověděla u Červeného Martínkova konec poslední největší krvavé bitvy - války na světě. Po této válce by mělo zůstat tolik lidí, kolik se jich vejde pod formanskou plachtu. Obec Martínkov (Martinkow) je zakreslena na Fabriciově mapě Moravy z roku 1575 a Komenského mapě Moravy z roku 1627. Na základě zpracovaných a předložených návrhů obdržel Martínkov dne 18. prosince 2000 od předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nový prapor a znak, který byl dne 19. srpna 2001 slavnostně vysvěcen.


Tělocvična Sokola roku 1923
Tělocvična Sokola roku 1923

V obci pracuje několik organizací: Sbor dobrovolných hasičů, Tělocvičná jednota Sokol, Mocní kačeři - oddíl kopané, Klub přátel historie Martínkova, Pěvecký sbor chrámu Nanebevzetí Panny Marie, Martínkovské ryze amatérské divadlo, krojovaný soubor Džbánek, Myslivecké sdružení, pobočka Českého svazu včelařů a další. Více se o místních spolcích dozvíte v sekci Spolky.

Obecní symboly

Znak obce Martínkov - zdůvodnění heraldických prvků

Znak obce Martínkov - zdůvodnění heraldických prvků

Znak obce Martínkov byl vytvořen na základě historických skutečností. Martínkovu se dříve říkalo Červený nebo Horoucí Martínkov dle červeného podloží celého území. Zbarvení je způsobeno výskytem oxidu železa. Proto do znaku byla jako základní barva použita červená. Cepy ve štítě znaku zlaté barvy představují revoluční tradice, to znamená, že Martínkov byl na Moravě největším střediskem husitského hnutí po Jevišovicích. Dále v roce 1775 bylo na panství lesonickém, pod které Martínkov patřil, největší selské povstání, jehož střediskem byl právě Martínkov. Cepy na štítě jsou zobrazeny tak, aby kromě zmíněného navíc připomínaly počáteční písmeno obce. Klenot zobrazený v dolní části znaku je vyjmut z erbu rodu Martínkovských z Rozseče, který držel ves ze všech majitelů nejdéle. Půlměsíc a hvězda jsou barvy zlaté.

Návrh znaku dle historických podkladů po odborné konzultaci s historikem PhDr. Janem Perničkou graficky ztvárnil Miroslav Magni z Jemnice.


Prapor obce Martínkov

Prapor obce Martínkov

Ze znaku obce byl odvozen i návrh praporu. V červeném poli nahrazují zkřížené cepy na znaku žluté pruhy. Prapor je dělen na krajích žlutými pruhy 1/8 délky se středovou krokví 1 : 8. Tyto pruhy a krokev tvoří písmeno ,,M". Rozměry praporu jsou 1 : 1,5 .

Rovněž návrh praporu zpracoval pan Miroslav Magni z Jemnice.

Významné osobnosti

Václav Kosmák

Václav Kosmák

(1843 - 1898)

Václav Kosmák (1843 – 1898)

farář, spisovatel

V malém domku čp. 76, vedle školy se v Martínkově narodil do sociální bídy dne 5. září 1843 jako čtvrté ze šesti dětí mistru krejčímu Antonínu Kosmákovi a jeho ženě Anežce, rozené Fialové, syn Václav. Příští den po narození byl pokřtěn od místního faráře Františka Jedličky. Kmotrem mu byl místní učitel Tomáš Smetana se svou manželkou Antonií. Jeho otec Antonín narozený 16. 1. 1811 byl padesát roků v obci krejčím a kostelníkem. Zemřel 9. 4. 1890 v Martínkově a byl pochován svým synem Václavem. Václavova matka Anežka, sloužila u martínkovského faráře Jedličky, který jí byl vzdáleným příbuzným. Zemřela 12. 10. 1863 na rozklad krve.

Mladý Václav na doporučení kněze P. Františka Jedličky začal studovat od roku 1854 na německém gymnáziu v Jihlavě, kde prožil pro svůj „nízký“ původ a špatnou znalost němčiny řadu ústrků a ponižování. Po ukončení gymnázia vstoupil v roce 1862 do brněnského semináře, kde byl 4. června 1866 vysvěcen na kněze. Již zde začal psát různé články, črty a básně, které byly otiskovány v několika časopisech.

Kosmákovým prvním místem po vysvěcení na kněze byly Moravské Budějovice. Od roku 1868 to byla Hostim a od 15. září 1869 byl přeřazen do Biskupic a po roce na faru v Řeznovicích u Ivančic. Zde začala jeho spisovatelská činnost delšími povídkami. Od 16. dubna 1872 byl Kosmák ustanoven administrátorem v Moutěnicích u Klobouk. Po několika dalších místech nastoupil 23. 12. 1877 do Tvarožné a odtud odchází 11. května 1893 do Prosiměřic u Znojma, kde také 15. března 1898 umírá.

Václava Kosmáka lze jednoznačně charakterizovat jako jednoho z nejvýznamnějších moravských buditelů a venkovského realistu druhé poloviny 19. století. Vzhledem k autorovu nepříliš dlouhému životu, překvapují Kosmákova díla svou rozsáhlostí a mnohotvárností. Tvorbu prodchnutou vzpomínkami na dětství prožité v Martínkově lze nalézt např. v dílech „Upomínky na mou zemřelou matku“, „Láska mateřská“, „Žebráci“, „Smutné kukátko“, „Osamělý kvítek“, „Oněmělá harfa“ a další. Jiný náhled na Martínkov lze nalézt např. v díle „Sláva a úpadek pana Jana Kroutila, Pololáníka z Drnkálova“, „Sázka“, „Humor k pláči“ nebo „Začarovaná koza“. K dalším zajímavým dílům, které mají vztah i k Moravským Budějovicím patří román „Eugenie“, nebo „Bída je, proto juchu“, „Vánočka“ a další. Václav Kosmák byl také často zván jako kazatel a řečník k významným kulturním a společenským událostem. V roce 1891 např. promluvil také při slavnostním svěcení kříže, který dnes stojí poblíž martínkovské křižovatky. Tak jako byl spisovatel kněz Václav Kosmák hrdý na Martínkov, jsou bezpochyby občané Martínkova hrdí na svého Václava Kosmáka.

Václav Kosmák
Josef Štefan

Josef Štefan

(1909 - 1942)

Josef Štefan (1909 – 1942)

řídící učitel, účastník odboje

Narodil se 11. února 1909 v Prostějově, později se rodina přestěhovala do Českého Těšína, kde dokončil studium reálného gymnázia. Z finančních důvodů nemohl dále studovat, proto se rozhodl věnovat učitelství. Aby získal potřebnou kvalifikaci, vstoupil do IV. ročníku učitelského ústavu v Opavě. Tam také v roce 1930 obdržel vysvědčení učitelské dospělosti.

Učil na několika školách v Beskydech, naposledy byl od 1. září 1932 učitelem – správcem obecné školy v Bystřici n/O. na Pasekách, což byla jedna z nejvýše položených českých škol ve slezských Beskydech. Brzy přišel rok 1938 a s ním nečekaná polská okupace Těšínska. Rodina byla nucena školu narychlo opustit, jejich bytové zařízení bylo rozkradeno.

Teprve od ledna 1939 získal Štefan místo jako učitel a správce školy v Martínkově. Tak jako na Těšínsku, dal se i zde Štefan do různých mimoškolních akcí ve prospěch mládeže i martínkovských občanů. Ovšem nemohl zůstat nečinným, když se v jeho okolí organizovala odbojová činnost. Občas za ním jezdil F. Bednář z Karpetné a rovněž školní inspektor Oldřich Štěrba, s kterým se znali z Českého Těšína. Štefan organizoval konspirativní schůzky odbojářů, obstarával pro různé osoby „Domovské listy“ a potravinové poukázky, které posílal do Brna a Plzně.

K zatčení Josefa Štefana došlo v Martínkově 11. března 1942, tedy krátce po zatčení Štěrbově. Byl odvezen do Brna do Kaunicových kolejí a zde vyslýchán a souzen pro velezrádnou činnost. Byl odsouzen k trestu smrti a popraven dne 18. června 1942 ve věku 33 let.

Poznámka:

V roce 1946 odhalil MNV v Martínkově Josefu Štefanovi pamětní desku na místní školní budově.
Dne 24. 6. 2017 proběhla v Martínkově pietní vzpomínka na Josefa Štefana ve spolupráci obecního úřadu Martínkov a Armády České Republiky. Dne 20. 8. 2017 byla odsloužena v místním kostele Navštívení P. Marie také mše svatá na jeho počest. K této příležitosti byla vydána publikace „Josef Štefan – Příběh statečného českého učitele“. Publikace je k dostání na obecním úřadě.

Josef Štefan
Otto Albert Tichý

Otto Albert Tichý

(1890 - 1973)

Otto Albert Tichý (1890 – 1973)

skladatel, varhaník, spisovatel a překladatel

Narodil se 14. srpna 1890 v Kosmákově rodišti v Martínkově. Již během gymnazijních studií v Třebíči a posléze semináři v Brně inklinoval k staroříšskému středisku Josefa Floriána. Jeho osobní vývoj ovlivnil Otokar Březina a Jakub Deml, který byl v roce 1906 na martínkovské faře.

Po absolvování gymnázia studoval na pražské konzervatoři, ale studia opustil a stal se členem Floriánovy řehole, s níž pobýval na různých místech Moravy, překládaje a vydávaje knihy. Po první světové válce se odebral do Paříže a pokračoval ve studiích na pařížské Schole Cantorum. V Paříži se 6. listopadu 1920 oženil a vzal si za manželku Veroniku, dceru francouzského spisovatele Leona Bloye, již poznal při překládání spisů jejího otce. Působil také řadu roků v Lausenne ve Švýcarsku. V roce 1936 se vrátil do Prahy a stal se dómským kapelníkem a později ředitelem kůru sv. Víta, kde působil osmadvacet let. Je autorem mistrovských děl z oboru duchovní vokální polyfonie, mše a noneta. Skládal hudební komorní, varhanní a klavírní lidové písně a díla symfonická. Významná byla i jeho činnost překladatelská. Pro Dobré dílo přeložil velkou část spisů svého tchána Leona Bloye. Přispíval rovněž do mnoha českých a moravských novin a časopisů. I když byl na odpočinku, pravidelně chodíval do svatovítské katedrály, kde také 21. října 1973 nedaleko hrobu biskupa Antonína Podlahy náhle klesl k zemi a zemřel ve věku třiaosmdesáti let.

Poznámka:

Dne 19. srpna 1995 se v jeho rodném Martínkově konala vzpomínková výstava na tohoto významného rodáka, v místním kostele se uskutečnil koncert jeho děl a byla odhalena pamětní deska na budově bývalé školy.

Otto Albert Tichý

Aktuality

9. 3. 2013

Sokol

V. Martínkovský košt pálenek

Již popáté uspořádala Tělocvičná jednota Sokol Martínkov košt pálenek, tentokráte v sobotu 9. března 2013. Sběr vzorků probíhal celý týden a to jak v Martínkově, tak i v Moravských Budějovicích, kde nám s ním značně pomohl pan Simandl. Pěstitelé do letošního ročníku přihlásili celkem 84 vzorků, které byly rozděleny do čtyř kategorií: nejčastěji byla zastoupena slivovice a to 25x, ostatních peckovin se sešlo 18, mezi nimi například meruňka, třešeň, višeň a další. V kategorii jádrovin byly posuzovány hruška a jablko celkem 20 krát a konečně v poslední kategorii – ostatní pálenky se sešlo 21 vzorků. Byly mezi nimi i takové speciality, jako například pálenka z ananasu, oskeruší či medu, nejčastěji se zde ovšem objevovala vínovice.   V pátek 8. března 2013 v podvečer zasedly v klubovně čtyři hodnotící komise, aby provedly vlastní degustaci a hodnocení sebraných vzorků. Pořadatelé velmi ocenili příchod nových zájemců o hodnocení, mezi nimiž byli pánové z Horek, Jemnice, Moravských Budějovic či Lukova. Několik zástupců mezi hodnotiteli měl samozřejmě i Martínkov a na práci členů během degustace dohlíželi v jednotlivých komisích jejich předsedové: Mgr. Vít Rozkydal, Ing. Ivo Ondrášek, PhD, ing. Jan Tesař a pan Josef Růžička. Od každého stolu vzešlo po sečtení bodů jednotlivých hodnotitelů pořadí pálenek ve všech kategoriích a předsedové komisí poté provedli „předegustaci“ a potvrzení pořadí na prvních místech.    V sobotu 9. března 2013 odpoledne proběhl pak v místní sokolovně vlastní program 5. Martínkovského koštu pálenek. Ten zahájil starosta pořádajícího Sokola Josef Pléha přivítáním všech, kteří se dostavili nejen na vlastní ochutnávku pálenek, ale i třeba jen na sousedské a přátelské posezení. Rovněž přivítal Ing. Ivo Ondráška, PhD z Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity z Lednice a starostu Martínkova pana Josefa Svobodu.  Ivo Ondrášek poté přednášel na téma „Vybrané druhy ovoce z Číny“ a všichni přítomní se tak mohli dozvědět některé zajímavosti týkající se například jujuby čínské nebo tomelu japonského. A poté již došlo k vyhlášení výsledků letošního koštu. Nejlepší slivovice byla od pana Tomáše Rouska z Jemnice, v kategorii ostatních peckovin vyhrála višňovice pana Vlastimila Vranči z Moravských Budějovic. Mezi jádrovinami byla nejlépe hodnocena hruškovice dodaná panem Mariánem Klauszem z Jemnice a v kategorii ostatních pálenek si první cenu odnesl rovněž pan Klausz za vínovici z dubového sudu. Seznam všech soutěžních vzorků stejně jako kompletní pořadí v jednotlivých kategoriích naleznete v přiložených souborech. Josef Pléha poté poděkoval předsedům komisí a jelikož šlo o pátý košt, odměnil fotografickou publikací o Vysočině Prof. Ing. Pavla Valíčka DrSC, který stál u zrodu koštu pálenek v Martínkově v roce 2009 a rok co rok zajišťuje a zařizuje i mnoho organizačních záležitostí. Tím oficiální část letošního koštu skončila a všichni jeho návštěvníci mohli začít ochutnávat některý z letos přihlášených vzorků, případně si nechat nalít jednu ze tří mimosoutěžních pálenek připravených právě profesorem Valíčkem. Diskuze nejen nad vlastním koštováním pálenek, ale i skvělá nálada vydržela v Martínkově až do pozdních nočních hodin.Výsledky naleznete v přílohách.

5. 1. 2013

Sokol

Sokolský výstup na Mařenku

Sokol Třebíč ve spolupráci se sokolskou župou plk. Švece uspořádal v sobotu 5. ledna 2013 43. ročník výstupu na nejvyšší vrchol oblasti Třebíčska – Mařenku. Tuto tradici založil br. Jiří Herzán – „Logan“ v roce 1970, kdy na Nový rok vystoupil s  nově založeným oddílem táborníků Sokola Třebíč a s přáteli na vrchol hory Mařenky, aby vzbudil snahu všech zúčastněných dosahovat po celý rok nejlepších výkonů.   Tato tradice se udržuje dodnes. Každoročně v prvních dnech roku vystupuje Sokol Třebíč s ostatními sokolskými jednotami v oblasti na vrchol Mařenky a několik posledních let se k výstupu připojuje i Sokol Martínkov. V loňském roce měla naše jednota nejsilnější skupinu – mezi celkem 338. účastníky jich 48 bylo z Martínkova. S napětím jsme očekávali, kolik se nás na tuto akci vydá v roce letošním.   Sobotnímu výstupu ovšem vůbec nepřálo počasí, drobně pršelo, místy foukal vítr a na několika úsecích cesty byla silná vrstva ledu. I přesto se podle prvních údajů sešlo na nejvýše položeném místě okresu přes 180 Sokolů i nesokolů, z Martínkova nás dorazilo 25. Obdiv zaslouží patnáct z nich, kteří celou cestu, přibližně 10 km, absolvovali v tomto nepříjemném počasí pěšky. V pravé poledne se se všemi pozdravil náčelník župy br. Oleg Šalbaba: „Klobouk dolů před Vámi, co jste se přes špatné počasí vydali na cestu a co jste sem dorazili. Opravdu hluboce smekám!“ řekl bratr náčelník. Všichni přítomní se mohli ohřát u připraveného ohně, nebo si na něm opéct nějakou tu uzeninu. Mnoho z nich pak využilo možnost shlédnout okolí z nově otevřené rozhledny, která byla na Mařence postavena za zhruba 7 milionů korun. Viditelnost nebyla sice nejlepší, přesto na vrchol 31 metrů vysoké rozhledny vystoupalo mnoho přítomných. A z vrcholu zavlály i prapory, které naše jednota jako jediná nosí na novoroční sokolské výstupy.   Poděkování patří všem, kdo se přes nevlídné počasí na výstup vydali a Sboru dobrovolných hasičů za zajištění dopravy k úpatí Mařenky.

16. 11. 2012

Obec

Martínkovský kostel dostane nový kabát

Dominantou naší malebné vesničky je bezesporu kostel Navštívení Panny Marie. Dnešní podobu získal po třicetileté válce, kdy byl na náklady Lesonického hraběte Karla Theofila  z Aichpichlů dokončen v roce 1713 a od 3. 5. 1958 je veden jako památkově chráněný objekt. V minulém desetiletí byla na kostele provedena nová střecha, co ale trápilo patrně většinu z obyvatel Martínkova, byl stav fasády. Věřím, že většinu, protože kostel není pouze místem setkávání věřících při bohoslužbách, nýbrž místem, kam občas zavítáme každý. Při křtech, svatbách či posledních rozloučeních nebo na koncerty sboru Jordán. V lednu tohoto roku byla vypsána výzva na žádosti o Evropské dotace v programu „Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova“. A právě pro to, že kostel neslouží pouze uzavřené skupině věřících, bylo na mimořádném zasedání zastupitelstva obce rozhodnuto, že bude podána žádost o dotaci z tohoto programu. Provedly se sondy do omítek pro posouzení jejich stavu, byl vypracován projekt a poté podána vlastní žádost. V červenci pak do Martínkova dorazila skvělá zpráva: mezi celkem 172. schválenými žádostmi je i ta naše. A dokonce hned na čtvrtém místě! Celkové náklady na opravu by měly dosáhnout 4,470.000,- Kč, dotace činí 4,023.000,- Kč. Rozdíl bude hrazen z prostředků Obce Martínkov a předpokládá se i uspořádání sbírky. Z obecního rozpočtu již byly uhrazeny i náklady na projekt a podání žádosti o vlastní dotaci.   Ve výběrovém řízení zvítězila s nejnižší nabídkovou cenou firma ATELIER BDŠ s.r.o., která na podzim zahájila práce. Před zimní přestávkou tak bylo provedeno odvodnění základů pomocí drenáží a částečné odstranění původních poškozených omítek. Práce jsou pravidelně kontrolovány zaměstnanci Národního památkového ústavu, kteří na místě rozhodují o rozsahu otlučení omítek, či jejich zachování. Na jaře pak bude činnost stavební firmy pokračovat a skončí až v době, kdy dominanta obce dostane nový nátěr. V této souvislosti začíná být na pořadu dne otázka, co se stromy kolem kostela. A to nejen s topoly, které rozebírají podezdívku u vstupu do chrámu, ale i ze zelení ze strany návsi. Do těchto chvil po většinu roku „zakrývaly“ nevzhlednou fasádu, ovšem tuto funkci již zanedlouho plnit přestanou. Naopak je žádoucí, aby se pohled na nově opravený kostel co nejvíce otevřel. O rozsahu kácení se bude rozhodovat na lednové schůzi obecního zastupitelstva, na které již nyní zveme všechny, kdo chtějí vyjádřit svůj názor. Protože, jak už bylo uvedeno výše = kostel se dotýká nás všech.  

Nadcházející události

24. 12. 2018

Obec

Békání

Békání

Tradice, která se v širokém okolí udržuje pouze v Martínkově. Přijďte tedy o Štědrém dnu v 19 hodin svolávat ovce jako dávní pastýři.

25. 12. 2018

PS Jordán

Koncert pěveckého sboru Jordán

Koncert pěveckého sboru Jordán

Boží hod vánoční je v Martínkově už dvě desítky let vyhrazen vánočnímu koncertu. Ani letos tomu nebude jinak, a proto se v 16 hodin sejdeme v kostele Navštívení Panny Marie již na 21. Vánočním koncertě.

28. 12. 2018

Sokol

Vánoční turnaj ve stolním tenise

Vánoční turnaj ve stolním tenise

Vánoční turnaj, který T.J. Sokol organizuje už od roku 1999, uspořádáme i letos. Stane se tak v pátek 28. prosince 2018. Turnaj je určen občanům Martínkova, rodákům a přátelům obce.

31. 12. 2018

Sokol

Silvestrovský výstup na Mokřinu

Silvestrovský výstup na Mokřinu

Zvykli jsme si, že poslední den v roce společně stoupáme na nejvyšší vrchol katastru Martínkova, tedy Mokřinu. Výpravu o délce asi 4 kilometrů (tam i zpět) s převýšením asi 100m (Mokřina se nachází v nadmořské výšce 624m) zahájíme ve 13 hodin u sokolovny.

1
2

Informace pro občany

14. 11. 2018 - 31. 12. 2018

Pohotovost stomatologie prosinec 2018

Pohotovost stomatologie prosinec 2018

12. 12. 2018 - 31. 1. 2019

Pohotovost stomatologie leden 2019

Pohotovost stomatologie leden 2019

1

Užitečné informace

Služby v obci

Obecní úřad

Úřední hodiny:
středa 16:00 – 18:00
pátek 17:30 – 19:30

Obecní knihovna

Otevírací doba:
pátek 16:00 – 17:00

Obecní úřad, obecní knihovna
Obecní úřad, obecní knihovna

Pohostinství Martínkov

Martínkov 132

Provozní doba:
pondělí 10:00 – 23:00
úterý 10:00 – 23:00
středa 10:00 – 23:00
čtvrtek 10:00 – 23:00
pátek 10:00 – 24:00
sobota 10:00 – 24:00
neděle 10:00 – 23:00

Denní menu 10:30 - 14:00
Pokud menu bude k dispozici, bude zobrazeno zde
Objednávky na tel: +420 732 369 793


Smíšené zboží

Martínkov 132

Otevírací doba:
pondělí 7:00 – 10:00 15:00 - 16:00
úterý 7:00 – 10:00 zavřeno
středa 7:00 – 10:00 15:00 - 16:00
čtvrtek 7:00 – 10:00 zavřeno
pátek 7:00 – 10:00 15:00 - 16:00
sobota 7:00 – 9:00 zavřeno
neděle zavřeno zavřeno

Pohostinství a obchod Martínkov
Pohostinství a obchod Martínkov

Lékařská služba

Zubní ordinace

MUDr. Eliška Ambrožová

Adresa:
Lesonice 1
675 44 Lesonice
Tel: +420 774 446 394
E-mail: eliska.a@seznam.cz
IČ: 48526797

Ordinační hodiny:
pondělí 8:00 – 14:00
úterý 8:00 – 16:00
středa 9:00 – 17:00
čtvrtek 8:00 – 14:00
pátek 8:00 – 12:00
sobota zavřeno
neděle zavřeno

Praktický lékař pro dospělé

MUDr. Jiřina Františková

Adresa:
Mobil: +420 606 381 938
E-mail: j.frantiskova@seznam.cz
IČ: 64271439

Adresa Lesonice:
Lesonice 1
675 44 Lesonice
Tel: 568 442 222

Adresa Želetava:
Sadová 324
675 26 Želetava
Tel: 568 442 222

Ordinační hodiny:
pondělí 7:00 – 10:00 Lesonice
  10:30 – 13:00 Želetava
úterý 7:30 – 10:00 Domamil
  10:30 – 13:00 Budkov
středa 7:00 – 12:30 Želetava
  13:00 – 18:00 Lesonice
čtvrtek 7:30 – 9:00 Jakubov
  9:30 – 13:00 Lesonice
pátek 7:30 – 12:00 Želetava

Lékařská služba

Římskokatolická farnost Martínkov

Adresa:
Martínkov 25
675 44 Lesonice
Tel: +420 774 053 855
E-mail: martinkov@dieceze.cz
farnost-martinkov.webnode.cz

Duchovní správce farnosti:
D. Rostislav Novotný, OPraem.

Pořad Bohoslužeb:
neděle 9:30
pátek 18:00

Kostel Navštívení Panny Marie
Kostel Navštívení Panny Marie

Pošta

Adresa:
Lesonice 2
675 44 Lesonice
Tel: +420 775 868 449
Informace o pobočce (www.postaonline.cz)

Otevírací doba:
pondělí 8:00 – 11:00 13:00 – 15:30
úterý 8:00 – 9:00
středa 13:00 – 15:30
čtvrtek 8:00 – 9:00 13:00 – 15:00
pátek 8:00 – 11:00
sobota zavřeno
neděle zavřeno

Česká pošta