Připomínky Památného dne sokolstva v Martínkově

V pátek 8. 10. 2021 jsme si položením věnce k pamětní desce bývalého řídícího učitele a jednatele Sokola v Martínkově v období druhé světové války Josefa Štefana připomněli hrdinství Sokolů během tohoto válečného konfliktu.  Proč si právě 8. říjen připomínáme jako Významný den České republiky a Památný den sokolstva? K objasnění významu tohoto dne se musíme vrátit do období okupace naší vlasti nacisty po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Sokolové se zapojovali do činnosti prakticky všech skupin, které na území protektorátu organizovaly protiokupační činnost. Přidávali se k členům Obrany národa, Politického ústředí, Zemského národního výboru či Petičního výboru Věrni zůstaneme. Kromě toho vytvořili i vlastní odbojovou organizaci s názvem Obec sokolská v odboji. Činnost Sokola byla v období II. světové války oficiálně zastavena 12. dubna 1941. Sokolové však pokračovali v organizování odboje proti okupantům a jejich aktivity rostly. Sjednat nápravu měl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Ten do Prahy dorazil 27. září 1941 a okamžitě začal s čistkami a zatýkáním. Ihned byl zatčen ministerský předseda generál Alis Eliáš a mnoho dalších představitelů české a moravské elity a odboje. Na svátek patrona českých zemí sv. Václava bylo vyhlášeno stanné právo a došlo k popravě dvou vysoce postavených důstojníků odbojové organizace Obrana národa. Jednalo se o velitele této skupiny generála Josefa Bílého a vojenského velitele Sokola Hugo Vojty.  30. září 1941 byl v Ruzyni popraven náčelník Československé obce sokolské Augustin Pechlát. Dalších dvanáct československých generálů bylo popraveno 2. října v Ruzyni.  8. října 1941 byla rozpuštěna Česká obec sokolská a její majetek byl zabaven. V noci proběhla „akce Sokol“, ve které podle připravených seznamů byli zatčeni sokolští činovníci z ústředí, žup a z větších jednot. Všichni byli uvězněni bez soudu, bez důkazu provinění, jen proto, že byli činnými členy Sokola! Většina z nich se konce války nedočkala, byli umučeni či popraveni v koncentračních táborech.

Rozhodnutí odstranit Heydricha vojenskou cestou padlo hned 3. října jako reakce londýnské Benešovy vlády na tyto likvidační kroky nového zastupujícího protektora. K Heydrichově likvidaci byli vybráni rotmistr Jozef Gabčík a rotný Karel Svoboda. Svoboda byl ovšem během výcviku zraněn při cvičném seskoku a nahradil jej Jan Kubiš, rodák z Dolních Vilémovic na Třebíčsku.