Pouťový koncert potěšil plnou sokolovnu

Datum události: 
15. srpen 2009

Dne 15.8.2009 se konal v martínkovské sokolovně tradiční poutní koncert, který ale byl opředen spoustou novinek a zpestření. Ta hlavní změna je ta, že soubor konečně dostal název. Toto je věc velmi citlivá, proto se o ní vedla dlouhá a rozvážná diskuze, do které byla i formou toho to webu zapojena (nejen) martínkovská veřejnost. Přišlo spoustu nápadů, návrhů, slovních spojení... Hlavní podmínkou schválení názvu byla jakákoliv souvislost buďto s historií Martínkova, nebo s Martínkovem jako takovým. Zvítězil název Jordán podle zdejšího rybníka, který sloužil v dávné hostorii například i ke křtění. Díky tomuto novému názvu se otevřely souboru nové možnosti. Jednotné oblečení, jednotné šanony k notám i některé jiné propriety, na které přispěli například martínkovská obec, či místní Sokol (oběma subjektům soubor velmi děkuje) k tomu patřily také. No a samozřejmě třešinkou bylo, zvolit si vlastní hymnu a jaká to jiná písnička mohla být, než věc z roku 1968 od Heleny Vondráčkové Přejdi Jordán? Tato píseň koncert otevřela a znělý hlas Martiny Pléhové navnadil sokolovnu na další zpěvné kousky. Hned ten další - Jízda králů od sourozenců Ulrychových - ukázal, jaký potenciál vlastně v „novém" sboru dřímá. Nutno podotknout - a je potřeba to dokonce zdůraznit - že i tento koncert opepřila spolupráce se sousedním jakubovským vokálněinstrumentálním sborem, vedeným Michalem Dračkou. Ten tyto 2 songy doplnil svými vokály a pak následoval jeho samostatný set. Tento soubor má sice odlišný styl a přístup ke zpívání, mnohem více se například ve zvuku opírá o flétny a varhany, naopak je dle mého názoru méně kytarový, jak Jordán, ale jeho vysoká kvalita, preciznost, přesnost a čistota dokáže vždy koncert posunout do jiné dimenze. Nejinak tomu bylo i tentokrát a jakubovských 5 samostatných písní rozhodně nepatřilo ke slabým částem programu. Naopak. Poté přišli naši nejmenší a s nimi dostali také příležitost zazpívat si i dospělí. Popěvek „či a či a čičiči" si z pohádek o koťátkách, vyprávěných Františkem Nepilem pamatují totiž i oni. I Jordánu se vystoupení povedlo. Zpíval písničky od Čechomoru (Husičky a polská Gorale), Hradišťanu (Vlaštověnka bílá), Věry Martinové (Ó Pane náš) a opět Ulrychovců (Kdysi před léty). Zlatý hřeb přišel na konci samostatného setu Jordánu. Při interpretaci písně Ivana Mládka a Banjo bandu Jožin z bažin (tato píseň se momentálně díky serveru Youtube stala obrovským hitem v Polsku a Rusku) vlétl martínkovský Jožin - umělec Pavel Herot do místní sokolovny v neodolatelném přestrojení jako utržený ze řetězu a začal před burácející sokolovnou předvádět své taneční kreace. Myslím si, že kdyby sám Mládek viděl Pavlovo představení, neváhal by a nabídl by mu ve svém bandu angažmá. Závěr odzpívaly opět oba sbory dohromady. Lidovou píseň Široký, hluboký i Bobkovu Veď mě dál, cesto má zpívala zaplněná sokolovna s nimi.

Pouťové sobotní odpoledne nemohlo začít lépe.....

 

PřílohaVelikost
Jordán v kompletním složení63.1 KB